Stykače
Stykač je zařízení pro spínání nebo rozepínání elektrického spojení. Stykače se používají v ovládacích obvodech, např. jako řídicí stykače pro střední výkony. Zařízení s větším výkonem, například motory, jsou napájena přes výkonové stykače.
Princip stykačů
Stykače a relé mají podobnou konstrukci, princip i charakteristické parametry. Když přivedeme napětí na svorky cívky, vzniká magnetické pole. Kotva s pohyblivými kontakty je přitažena. Pohyblivé kontakty se spojí s pevnými kontakty nebo přeruší stávající spojení. U stykačů jsou hlavní proudové kontakty spínací. Pomocné kontakty jsou spínací nebo rozpínací. Výměnou jednotlivých částí, například sady kontaktů nebo cívky, je možno stykač upravit pro jiné napětí nebo vybavit jiným typem kontaktů. Stykače se rozdělují do kategorií podle druhu proudu a použití. Příslušná kategorie musí být na stykači uvedena.
Rozdělení stykačů
Podle použití rozlišujeme stykače na výkonové a pomocné, podle druhu spínaného proudu na stykače pro střídavý proud (AC) a stykače pro stejnosměrný proud (DC). Zařazení do kategorie použití usnadňuje volbu vhodného stykače. Stejnosměrný stykač je rozdílný v cívce, která je navinuta na magnetické jádro (tudíž nemá el. plechy), která má severní a jižní pól. Střídavý stykač má vinutí navinuté na el. plechy tvaru E a I. Při popisu stykače, na schematech i na skutečných stykačích se označují: A1, A2 - svorky ovládací cívky; NO (Normaly Open) pomocné kontakty spínací; NC (Normaly Closed) pomocné kontakty rozpínací.
Stejnosměrné stykače SU
Stykač SU vyrábí Apena (nyní součást společnosti General Electric), jedná se o univerzální stykače pro jog sítí AC a DC.
SU stykače jsou otevřené stykače vybavené elektromagnetickým pohonem s kovací spojkou Lp-5 a obloukovou dutinou s elektromagnetickým výbojem. Stykač SU je vybaven pomocným spínačem ŁP-4. Vzájemné polohování pohonných a kontaktních systémů umožňuje získat minimální montážní plochu a poloha spojovacího bodu propojky v ose hlavního kontaktního otvoru poskytuje celkovou symetrii kinematiky kontaktů, takže je dosažena možnost kombinace normálně otevřeného a normálně uzavřeného kontaktu.
Velikost | Proud | Hlavní konfigurace kontaktů | |||||||||||||||
[A] | 1z | 2z | 3z | 4z | 1r | 1z+1r | 2z+1r | 2z+2r | 3z+1r | ||||||||
0 |
40 |
SU-010 |
SU-020 |
SU-030 |
SU-040 |
SU-001 |
SU-011 |
SU-021 |
SU-022 |
SU-031 |
|||||||
1 |
63 |
SU-110 |
SU-120 |
SU-130 |
SU-140 |
SU-101 |
SU-111 |
SU-121 |
SU-122 |
SU-131 |
|||||||
2 |
100 |
SU-210 |
SU-220 |
SU-230 |
SU-240 |
SU-201 |
SU-211 |
SU-221 |
SU-222 |
SU-231 |
|||||||
3 |
160 |
SU-310 |
SU-320 |
SU-330 |
SU-340 |
SU-301 |
SU-311 |
SU-321 |
SU-322 |
SU-331 |
|||||||
4 |
250 |
SU-410 |
SU-420 |
SU-430 |
SU-440 |
SU-401 |
SU-411 |
SU-421 |
SU-422 |
SU-431 |
|||||||
5 |
400 |
SU-510 |
SU-520 |
SU-530 |
|
SU-501 |
SU-511 |
|
|
|
|||||||
6 |
630 |
SU-610 |
SU-620 |
|
|
SU-601 |
SU-611 |
|
|
|
Označení stykačů SU
- první číslice - aktuální velikost
- druhá číslice - počet hlavních kontaktů
- třetí číslice - počet hlavních kontaktů
- písmeno Tr (pokud je dáno) - trakce